Ve Vršovickém divadle Mana se odehraje 20.10.2025 slavnostní 50.repríza Čapkovy Matky.
Premiéru měla 20.2.2020. Ještě než se začalo zkoušet, navštívili herci, v čele s představitelkou hlavní role Jitkou Smutnou, Čapkovu vilu, tehdy ještě podstatně méně zchátralou než dnes. Snažili se pochytit něco z atmosféry, která vedla ke vzniku této hry, atmosféru narůstajícího zoufalství a hasnoucích nadějí, atmosféru neúprosně se přibližující války.
Tehdy se to zdálo těžké. Pouštěli jsme se do práce v atmosféře pochybností, jestli hra, půl století na pražských jevištích opomíjená, bude sdělná. Civilní projev, silné emoce a skvělá souhra všech protagonistů, kteří se do Čapkova textu ponořili, to vše dalo vzniknout inscenaci se silným emocionálním nábojem. A také jasným vyzněním, že jakékoli maření lidských životů ve jménu idejí, je hazard, který přináší mnoho bolesti. Že násilí není řešení. V tu dobu byli všichni diváci na straně matky.
Hráli jsme i v den vpádu Ruska na Ukrajinu. Při děkovačce zněla ukrajinská hymna a všichni diváci stáli. Představení se změnilo ve víc než jen divadelní zážitek. Stalo se tím, čím ho chtěl Čapek mít – politickou manifestací.
Nicméně proměnilo se i vyznění. Bylo zřetelné, že část publika stojí už ne na straně Matky, ale na straně Toniho. Čapkova prorocká vize se naplnila i tady. V roce 1938 se válku zastavit nepodařilo.
Byli bychom šťastni, kdybychom mohli říci, že v roce 2025 jsme i my malou měrou přispěli k tomu, že se nový globální konflikt nerozhořel. Bylo by to velké zadostiučinění pro našeho velikého a milovaného autora, jehož tvorba zůstává velikou inspirací.
Vršovické divadlo Mana se jeho osobnosti i dílu věnuje kontinuálně. Kromě Matky uvádí ještě adaptaci Krakatitu a dvě hry z Čapkova života – inscenaci Čapek, o jeho posledním životním období a Ve dvě na Kodaňské, věnované jeho osudovému vztahu s Olgou Scheinpflugovou.